Před pěti sty miliony let poskytovaly prvním živočichům tenké vrstvy tuku pod kůží a okolo orgánů ochranu před poraněními, ke kterým při dlouhém putování za potravou nevyhnutelně docházelo.

Silnější tukové vrstvy působily jako teplená izolace v období tuhé zimy. Důležitým faktem je, že živočišné druhy byly vystaveny extrémům, pokud jde o dostupnost potravy, a tuk byl účinným prostředkem skladování energie nabyté v období hojnosti pro období nedostatku. Rostliny se takto přizpůsobit nikdy nemusely.

Skutečnost?

Lidstvo nyní žije v éře hojnosti, přinejmenším měřeno kaloriemi, když NE KVALITOU POTRAVY. Nyní už opravdu NEPOTŘEBUJEME SKLADOVAT KILA TUKU, který urychluje dlouhodobé degenerativní procesy, jež jsou příčinou takových chorob, jako je onemocnění srdce, diabetes a artritida.

PŘEBYTEČNÉ KALORIE, bez ohledu na druh konzumované potravy, se ukládají jako TUK, obsažený v jídle je více než 2krát kaloricky vydatnější než jiné živiny. Například 9 kalorií na jeden gram ve srovnání se 4 kaloriemi na gram bílkovin nebo uhlovodanů – sacharidů. Je tedy jasné, že přispívá k NADVÁZE.

Největší užitek omezení tuku v našem jídelníčku je v tom, že se nasytíme i při nižším přísunu kalorií.

Mám pro vás i další příklady toho, jak bohužel významně naše stravovací návyky zbloudily z cesty evoluce našeho zažívacího systému.

A chcete vědět jaké?

Dvě rodiny nenasycených tuků – omega – 6, které jsou zejména v rostlinném oleji.

A omega – 3, které obsahují ryby, vlašské ořechy, dále lněné semínko.

Tak tyto dvě rodiny byly ještě před sto lety relativně v ROVNOVÁZE.

 

 

Jenže moderní jídelníček upřednostňuje tuky omega – 6, a to v poměru 25.1. Tyto tuky PODPORUJÍ ZÁNĚTLIVÉ PROCESY, zatímco tuky omega – 3 PŮSOBÍ PROTIZÁNĚTLIVĚ.

 

A co dělají ZÁNĚTLIVÉ PROCESY V NAŠEM TĚLE?

Zánětlivé procesy hrají významnou roli v degenerativním onemocnění, a tato dlouhodobá nerovnováha má hlavní podíl na vzniku chronického onemocnění.

Jak fungují moderní metody VÝROBY STOLNÍCH OLEJŮ?

Moderní metody výroby stolních olejů, margarínů a tuků na pečení vytvářejí zároveň škodlivé vedlejší produkty a deformované molekuly tuku, které v jídelníčku člověka, kdy se vyvíjelo naše zažívací ústrojí, neexistovaly.

Účinky těchto patologických forem tuku se ještě zhoršují smažením při vysokých teplotách.

Proto diety, které rážně omezují tuky, snižují současně podíl tuku získaného z potravin na ukládání PŘEBYTEČNÉHO TĚLESNÉHO TUKU, redukují tuky omega – 6 a odstraňují zdroje nezdravého tuku.

Například Ornishova dieta doporučuje konzumaci zdravých tuků skupiny omega – 3.

OMEZENÍ PŘÍSUNU TUKŮ je významným pokrokem ve srovnání s tradiční stravou západního světa, ale tento stav můžeme ještě zlepšit, zahrneme-li do jídelníčku ZDRAVÉ PROTIZÁNĚTLIVĚ PŮSOBÍCÍ TUKY.

A co je to TUK?

Možná se většině z vás vybaví při slově tuk obvykle měkké tkáně lidského těla neurčitého tvaru, které spojujeme s nadváhou. Tyto tkáně jsou složeny z tukových buněk, které, jak napovídá název, jsou specializovány na ukládání tuku. Jsou to jakési miniaturní PALIVOVÉ NÁDRŽE, které skladují energii pro budoucí využití.

Ovšem tuk hraje v našem metabolickém systému mnohem složitější roli než jen úlohu skladování energie. Prospěšné tuky pomáhají při tvorbě hormonů, fosfolipidů (ty vytvářejí membrány obklopující naše buňky a organely uvnitř buněk) a prostaglandinů (látky podobné hormonům, které řídí řadu různých funkcí, mezi jinými srážlivost krevních destiček a krevní tlak).

Pochopení složité role tuku obsaženého v potravě napomáhá vytvoření optimální strategie jeho spotřeby.

PROSÍM NEŠETŘETE NA TUCÍCH OMEGA – 3

Pokud se zajímáte o dlouhověkost, tak je potřeba přijímat protizánětlivě působící tuky omega – 3. Četla jsem kdysi jednu studii Harvardu o zdravotním stavu zdravotních sester, kde studie zjišťovala vliv výživy na rozvoj nemoci. Jedním z nejpozoruhodnějších zjištění bylo, že u žen, které denně snědly alespoň tři dekagramy (asi dlaň) ořechů, byl výskyt onemocnění srdce o 75% nižší než u těch, které ořechy nejedly.

Víte, které velmi prospěšné mastné kyseliny, které jsou hlavní součástí tuků a jsou pro lidské zdraví zcela nezbytné?

Jsou to DVĚ a říká se jim: ESENCIÁLNÍ MASTNÉ KYSELINY (EFA).

Což jsou…

Kyselina alfa-linolenová je esenciální omega-3 mastná kyselina a kyselina linolová je esenciální omega-6 mastná kyselina.

BOHUŽEL JÍDELNÍČEK OBSAHUJE PŘEMÍRU TUKŮ OMEGA – 6.

A co SAMI MŮŽETE UDĚLAT?

Efektivní cestou, jak zkorigovat poměr omega-6 a omega-3 tuků, je ZVÝŠIT SPOTŘEBU TUKŮ OMEGA-3, například EPA

(kyselina eikosapentaneová) z rybího tuku, a OMEZIT TUKY OMEGA -6, například rostlinné oleje.

A jaké jsou vlastně potraviny s OBSAHEM OMEGA-3 TUKŮ?

  • Vlašské ořechy, mandle
  • Semena (zvláště semena konopí, chia)
  • Ryby, rybí tuk
  • Lněné semínko, lněný olej
  • Quinoa
  • Avokádo
  • Tmavá zelená listová zelenina (špenát, brokolice, kapusta a mořské řasy – ačkoliv řasy mají jen málo oleje, obsahují zejména kyselinu alfa-linolenovou)

 

NENASYCENÉ TUKY

Omega-3 a omega-6, jsou to polynenasycené mastné kyseliny.

Obecně OMEGA-6 mastné kyseliny PODPORUJÍ ZÁNĚTLIVOU REAKCI ORGANISMU, zatímco OMEGA-3 mastné kyseliny TLUMÍ ZÁNĚT.

Obě tyto rodiny jsou ESENCIÁLNÍ MASTNÉ KYSELINY, ale typický jídelníček je velmi NEVYVÁŽENÝ SMĚREM k tukům omega-6, které se nacházejí v rostlinných olejích, například:

Světlicovém, slunečnicovém, kukuřičném, sezamovém…

 

A co dělá ZÁNĚT?

Zánět podporuje vývoj onemocnění srdce, mozkových příhod, Alzheimerovy choroby a dalších degenerativních stavů. Pokud uvedete tyto dvě rodiny mastných kyselin do rovnováhy, tak je to nesmírně důležité pro zvrácení degenerativního procesu.

 

Mezi TUKY OMEGA-3 patří:

Kyselina alfa-linolenová, někdy je nesprávně označována jako kyselina linolová, jedná se o jednu z tzv. EFA kyselin (esenciální mastná kyselina): je životně důležitá a nelze ji v lidském těle vytvořit z jiných živin

 

Pozitivní účinky:

  • Zlepšuje okysličení tkání, zlepšuje oxidaci potravy v mitochondriích, urychluje svalovou regeneraci během cvičení, proces hojení, má zklidňující účinky, snižuje zánětlivost, omezuje srážlivost krevních destiček, snižuje krevní tlak

 

Kyselina eikosapentaenová (EPA) a kyselina dokosahexaenová (DHA), mastné kyseliny derivované z kyseliny alfa-linolenové, jsou dvě naprosto klíčové živiny. Při konzumaci adekvátního množství EPA a DHA:

  • Pomáhají snížit hladinu triglyceridů až o 65 % a hladinu cholesterolu až o 25 %
  • Podporují disperzi ostatních tuků, a působí tak proti škodlivým účinkům nasyceného tuku a trans-mastných kyselin
  • Snižují přilnavost krevních destiček, která přispívá k ateroskleróze a srdečnímu infarktu
  • Snižují hladiny apo(a) a fibrinogenů, dvou rizikových faktorů rozvoje aterosklerózy
  • Zvyšují produkci prostaglandinů skupiny 3 (a působí tak proti prostaglandinům skupiny 2, které se tvoří z tuků omega-6), které snižují krevní tlak
  • Inhibují růst a vznik metastáz (šíření) rakovinných buněk
  • Prosím konzumujte potraviny s OBSAHEM EPA a DHA pravidelně nebo si pořiďte kvalitní doplňky stravy, které zajistí optimální hladinu těchto PROTIZÁNĚTLIVĚ PŮSOBÍCÍCH TUKŮ.

 

Mezi TUKY OMEGA-6 patří:

Kyselina linolová (LA) – jde o další životně důležitou esenciální mastnou kyselinu, která působí protizánětlivě. I když je pro lidský život nepostradatelná, typický jídelníček ji obsahuje v nadbytečném množství, proto doporučujeme oleje bohaté na LA (světlicový, slunečnicový, sójový, dýňový, sezamový) omezit.

Kyselina gama-linolenová (GLA) – ačkoliv se jedná o tuk omega-6, je prekurzorem životně důležitého prostaglandinu, a je tedy zdraví prospěšná. Buňky lidského těla přeměňují LA na GLA. Pokud je GLA v krvi málo, je možno ji brát ve formě doplňků stravy. Mohu doporučit PUPALKU DVOULETOU.

Ukazuje se, že může:

  • Snižovat krevní tlak,
  • Snižovat hladinu cholesterolu
  • Snížit riziko srdečního infarktu a náhlé mozkové příhody
  • Zlepšit metabolismus tuků u diabetiků,
  • Chránit játra,
  • Zmírnit symptomy artritidy,
  • Zmírňovat symptomy premenstruačního syndromu

 

Kyselina dihomo-gama-linolenová (DGLA) – jed o další omega-6 tuk, který prospívá zdraví v mnoha ohledech, protože umožňuje tělu produkovat prostaglandiny skupiny 1 nutné pro řízení činnosti krevních destiček a krevního tlaku.

Kyselina arachidonová (AA) – najdeme ji zejména v mase a živočišných produktech. Je životně důležitá, protože umožňuje tělu vytvářet prostaglandiny skupiny 2, které ovšem působí prozánětlivě. Není ovšem považována za esenciální mastnou kyselinu (EFA), protože tělo je schopno ji syntetizovat.

Má ovšem svou NEGATIVNÍ STRÁNKU. Vysoká KONZUMACE MASA v současném jídelníčku a z toho vyplývající zvýšené hladiny AA jsou klíčovými faktory VYSOKÉHO VÝSKYTU ZÁNĚTLIVÝCH ONEMOCNĚNÍ, které přispívají k rozvoji onemocnění koronárních cév a dalších degenerativních stavů.

 

 

Do rodiny mononenasycených mastných kyselin patří:

Kyselina olejová (OA), tuk omega-9, má obdobné protizánětlivé vlastnosti jako kyselina alfa-linolenová, a je proto užitečným tukem.

Hlavním přínosem:

pomáhá udržet pružnost a ohebnost cév, a tak potlačuje aterosklerózu

Mezi dobré zdroje patří:

  • Olivy, extra virgin olivový olej
  • Avokádo
  • Arašídy, makadamové ořechy, pekanové, kešu a lískové

 

Živočišné produkty a máslo poskytují malé množství OA, ovšem tento jejich přínos je potlačen vysokou hladinou nasycených tuků a AA.

 

A co jsou NASYCENÉ TUKY tedy?

Nasycené mastné kyseliny, které jsou při pokojové teplotě tuhé, mají podíl na vzniku obezity, diabetu II. typu a rozvoji aterosklerózy, která je primární příčinou onemocnění srdce.

Jak to vzniká?

Dlouhé řetězce nasycených tuků mají tendenci držet pohromadě, což vede k tomu, že krevní destičky se shlukují, a tím se podílejí na rozvoji aterosklerózy, a i na vzniku krevních sraženin, které mohou být příčinou srdečního infarktu. Nasycené tuky také způsobují shlukování červených krvinek, a tím se snižuje jejich schopnost přenášet kyslík k buňkám. Výsledná hypoxie (nedostatek kyslíku v tkáních) urychluje aterosklerózu a ostatní degenerativní procesy.

 

NASYCENÉ TUKY je POTŘEBA OMEZIT!

Kde je najdeme?

Zdroji jsou kyselina stearová, která je obsažena v másle a zejména hovězím a vepřovém mase, kyselina palmitová, obsažená v kokosovém ořechu a palmových olejích, kyselina máselná, která se nachází v másle, a kyselina arachidonová, která je v arašídech.

 

 

A jaký je další problém s MASEM, které není v Bio kvalitě a krmené správným krmivem?

Další problém s masem plyne z toho, že tuk je hlavním deponátorem pesticidů a dalších chemikálií používaných v zemědělství. Pesticidy používané při pěstování krmiv jsou v živočišném tuku vysoce koncentrované.

Ačkoliv formálně netvoří zvláštní rodinu TUKŮ, byla by diskuse neúplná, kdybych se nezmínila o PATOLOGICKÝCH TUCÍCH.

A co do této SKUPINY PATOLOGICKÝCH TUKŮ patří?

Spadá zde většina komerčně vyráběných stolních olejů. Výrobci začínají se semeny a ořechy, které jsou cennými zdroji vitamínů, minerálů, esenciálních mastných kyselin, vlákniny, lecitinu a jiných základních živin.

Ty jsou ovšem během výrobního procesu téměř beze zbytku ZNIČENY. Navíc, vysoká teplota a vysoká hladina chemikálií využívaných při výrobě vytváří toxické molekuly, včetně patologických forem tuku, které jsou nepřirozenými konfiguracemi mastných kyselin, a tělo je nedokáže využít při žádném metabolickém procesu kromě ukládání energie.

MARGARÍN, JINÉ TUHÉ A POLOTUHÉ TUKOVÉ VÝROBKY obsahují vysoké hladiny trans-mastných kyselin, které s v přírodě normálně nevyskytují, a jsou hlavně zodpovědné za DEGENERATIVNÍ ONEMOCNĚNÍ.

Například margarín vyrobený ze „100 % kukuřičného oleje“ obsahuje až 25 % trans-mastných kyselin.

A co bylo dokázáno, že tyto kyseliny dělají:

  • Zvyšují hladinu LDL cholesterolu a snižují „dobrý“ HDL cholesterol
  • Zvyšují hladinu lipid triglyceridů
  • Narušují detoxikační systémy organismu
  • Zvyšují Lp(a) (lipoprotein (a)), další vysoce rizikový faktor srdečního onemocnění
  • Snižují hladinu testosteronu
  • Zvyšují rezistenci vůči inzulínu, která je hlavní příčinou metabolického syndromu a diabetu II. typu

 

CO je ovšem ZNEPOKOJUJÍCÍ?

Zvláště proces HYDROGENACE tekutých rostlinných olejů při výrobě roztíratelných produktů, k nimž patří MARGARÍN a TUKY DO PEČIVA. ROZTÍRATELNOST JE ŽÁDANÁ z obchodního hlediska kvůli DLOUHÉ TRVANLIVOSTI.

NENÍ VŠAK ŽÁDOUCÍ Z HLEDISKA ZDRAVÍ. Tyto hydrogenované tuky obsahují zejména NASYCENÉ TUKY A TRANS-MASTNÉ KYSELINY.

Obě tyto složky jsou PŘÍČINOU SHLUKOVÁNÍ ČERVENÝCH KRVINEK, a tím přispívají k ateroskleróze. Při procesu HYDROGENACE se používá nikl a hliník a rezidua těchto škodlivých kovů zůstávají v konečných produktech. Kromě toho obsahují hydrogenované tuky patologické fragmenty mastných kyselin a nesčetné další škodlivé vedlejší produkty.

Tímto článek ještě nekončí, nebyl by úplný, kdybych se nezmínila o CHOLESTEROLU.

CHOLESTEROL sice není tuk, ale jeho metabolismus je s tukem v jídelníčku TĚSNĚ SPJAT. Cholesterol – je tuhá, voskovitá látka, která je nezbytná pro lidské zdraví a život vůbec. Hraje důležitou roli pro zachování zdraví buněčných membrán.

Je také hlavně prekurzorem mužských a ženských pohlavních (steroidních) hormonů, tj. ESTROGENU, PROGESTERONU a TESTOSTERONU, stejně jako KORTIZOLU – stresového hormonu.

Cholesterol je ovšem velmi dobře znám jako hlavní rizikový faktor ATEROSKLERÓZY, procesu formování usazenin v tepnách, která může vést k SRDEČNÍMU INFARKTU nebo MOZKOVÉ PŘÍHODĚ.

ZVÝŠENÉ HLADINY CHOLESTEROLU hrají v tomto procesu významnou roli, ačkoliv existují i další, stejně DŮLEŽITÉ RIZIKOVÉ FAKTORY.

 

A v čem je obsažený CHOLESTEROL?

Cholesterol je obsažen v potravě, ale primárně je vytvářen buňkami, zejména v játrech. Cholesterol je specifický tím, že tělo ho dokáže VYROBIT, ale nedokáže ho ROLOŽIT. Nadbytečný cholesterol je z těla odstraňován jen stolicí, ve které se mísí s kyselinou žlučovou. Tento proces umožňuje VLÁKNINA obsažená v potravě, a v tom je její další PROSPĚŠNOST PRO NÁŠ ORGANISMUS.

 

A k čemu přispívá NADBYTEČNÝ PŘÍJEM KALORIÍ?

Nadbytečný příjem KALORIÍ přispívá k tomu, že tělo VYTVÁŘÍ VÍCE CHOLESTEROLU, než je ZDRAVÉ.

 

Ještě stále nevíte, v čem přijímáte NADBYTEČNÉ KALORIE?

Nadbytečné kalorie mají svůj původ hlavně v SACHARIDECH – UHLOVODANECH s vysokou glykemickou náloží, o kterých jsem už hovořila ve svém předchozím ČLÁNKU – doporučuji si ho podrobně přečíst, jsou to důležité informace pro vás a pochopení správného stravování. A hlavně také v NEZDRAVÝCH TUCÍCH, zejména NASYCENÝCH, TRANS – MASTNÝCH KYSELINÁCH, a v patologických formách POLYNENASYCENÝCH MASTNÝCH KYSELIN.

Věděli jste, že ke ZVÝŠENÉ HLADINĚ CHOLESTEROLU přispívá TAKÉ STRES?

Moje osobní zkušenost…

Já sama jsem velmi štíhlá, stravovala jsem se vždycky velmi zdravě, stala jsem se výživovým poradcem a začala vše studovat. A tak jsem nechápala, proč jsem některé roky zápasila při svém autoimunitním onemocnění i se zvýšeným cholesterolem? Teď už to vím, byl to „STRES“, který jsem denně prožívala na chodbách nemocnic a v čekárnách u doktorů. Tento MŮJ PŘÍBĚH už znáte, kdo jsem a co vám můžu předat, a hlavně vás vše naučit.

Ano stres přispívá ke zvýšené hladině cholesterolu, protože TĚLO MUSÍ PRODUKOVAT CHOLESTEROL, aby mohlo VYROBIT STRESOVÝ HORMON KORTIZOL.

A jaké z toho všeho PRO VÁS PLYNE PONAUČENÍ?

Pokud se zajímáte o stravu a o vliv stravy na hladinu cholesterolu, tak PROSÍM NEJDŮLEŽITĚJŠÍ JE PŘÍJÍMAT CO NEJMÉNĚ:

  • Nasycených tuků
  • Trans-mastných kyselin
  • A patologických forem polynenasycených mastných kyselin

 

Někteří badatelé tvrdí, že cholesterol obsažený v potravě neovlivňuje významně hladinu cholesterolu v krvi, protože vlastní regulace hladiny cholesterolu, kterou provádí organismus, převažuje nad tím, co je zkonzumováno.

To by ovšem platilo pouze v případech, kdy je KONZUMACE CHOLESTEROLU NA ROZUMNĚ NÍZKÉ ÚROVNI A METABOLICKÉ PROCESY, které hladinu cholesterolu řídí, fungují řádně. U mnoha jedinců však nelze zaručit ani jednu z výše uvedených podmínek. Sama jsem toho příkladem – mám několik autoimunitních onemocnění a z vlastní zkušenosti s tímto tvrzením souhlasím.

DOPORUČUJI tedy, aby konzumace cholesterolu v potravě nepřesahovala 1400 miligramů týdně. A pokud máte zvýšené riziko onemocnění srdce, pak by tato týdenní dávka neměla přesahovat 700 miligramů.

 

Víte, že průměrný Američan spotřebuje okolo 800 miligramů cholesterolu denně?

CHOLESTEROL je obsažen POUZE V ŽIVOČIŠNÝCH PRODUKTECH, včetně VAJEČNÉHO ŽLOUTKU (jeden žloutek obsahuje okolo 250 miligramů cholesterolu), MĚKKÝŠŮ, jako je GARNÁT nebo HUMR, MASA, hlavně HOVĚZÍHO, VEPŘOVÉHO, VNITŘNOSTÍ (10 dekagramů jater obsahuje okolo 250 miligramů) a MLÉČNÝCH VÝROBKŮ (ve 30 gramech másla je 60 miligramů cholesterolu).

 

A jaké mám doporučení týkající se TUKU a CHOLESTEROLU V JÍDELNÍČKU?

Blíže se tomu věnuji v konzultacích, ale dle organizace National Institutes of Health (NIH) doporučuje, aby podíl nasycených tuků nepřesahoval 7 % z celkového objemu přijatých kalorií.

Doporučuji vám snížit spotřebu nasycených tuků pod 3 %. V případě denní spotřeby kalorií 2400 kalorií znamená doporučení NIH 18 gramů nasycených tuků denně, já doporučuji maximálně 8 gramů.

SPRÁVNÝ VÝBĚR POTRAVIN VÁM UMOŽNÍ SNADNO DRŽET PŘÍJEM NASYCENÝCH TUKŮ POD TOUTO ÚROVNÍ.

Například: 100 g plátek hovězí kýty obsahuje jen 2 gramy nasyceného tuku. Naproti tomu typický cheesburger s 15 g daleko převyšuje doporučenou denní dávku.

Ještě ovšem důležitější než fakt, KOLIK TUKU SNÍTE, je skutečnost, o JAKÝ DRUH TUKU se jedná.

 

Moje poslední rady a doporučení:

ZAMĚŘTE SE NA ZDRAVÝ TUK např. V NÁSLEDUJÍCÍCH PRODUKTECH:

  • Ořechy
  • Ryby s vysokým EPA a DHA, zejména divoký losos obsahuje ještě dokonce více EPA a DHA než uměle chovaný, který já osobně vůbec nedoporučuji konzumovat
  • Extra panenský olivový olej s aciditou (kyselostí) do maximálně 0,2 %
  • Zelenina, která obsahuje málo ale většinou zdraví prospěšných tuků

A ZDROJE TUKU, které by měly být KONZUMOVÁNY JEN V MALÉM MNOŽSTVÍ:

  • Libové maso, zejména bílé maso kuřecí (upřednostňuji drůbež volně chovanou bez podávání hormonů a antibiotik), libové hovězí je dobrým zdrojem bílkovin, přesto existuje několik důvodů, proč se hovězímu a jiným červeným masům vyhýbat na každodenním jídelníčku
  • Vepři a jiný dobytek obsahuje hormony a antibiotika, které se využívají v zemědělském chovu
  • Tuk má vyšší koncentrace chemikálií a pesticidů, které se používají při pěstování krmného obilí. To platí zejména o červeném mase (na rozdíl od drůbežího), protože hovězí skot a vepří rostou déle
  • Maso všeobecně obsahuje poměrně hodně cholesterolu (doporučení maximálně: 80–100 g / 1 porci)

 

A TUKY, kterým je LÉPE SE VYHNOUT:

  • Nasycené tuky v tučných masech, másle, mléce a jiných živočišných produktech
  • Stolní oleje (používejte raději olivový extra virgin olej)
  • Hydrogenované tuky v margarínu a tucích do pečiva, a téměř všechny komerční pekařské výrobky, které jsou bohaté na trans-mastné kyseliny

 

K DOPORUČENÍM PRO PŘÍPRAVU JÍDLA

  • Vyhněte se fritování
  • Jídlo lehce osmahněte na zdravém oleji – tuku. Ještě zdravější je ovšem dát do pánve nejprve trochu vody, přidat malé množství zdravého oleje – tuku, a pak krátce povařit na slabém až mírném plameni
  • V případě potřeby – se doporučují doplňky stravy s obsahem EPA a DHA (1000–3000 mg EPA denně a 700–2000 mg DHA denně).
  • Já jsem ovšem zastáncem přijímání EPA a DHA ve stravě, pokud to váš zdravotní stav dovolí.
  • Objem cholesterolu v jídelníčku by neměl přesáhnout 1400 mg týdně. Ti, u nichž je zvýšené riziko vzniku srdečního onemocnění, by měli spotřebu cholesterolu snížit na 700 mg týdně.

Blíže se tomuto tématu věnuji ve vedených konzultacích a pokud si s touto problematikou ještě NEVÍTE RADY, tak mě můžete kontaktovat a já VÁS TO NAUČÍM.

 

Už jste tomu POROZUMĚLI?

Proč pořád opakuji, hlavně střídat suroviny – pestrost, nevařit pořád dokola ty stejná jídla, a hlavně nedělat prudké výkyvy ve stravování a celkově.

 

Prosím POZOR, můj NÁZOR, moje osobní ZKUŠENOST i na AIP PROTOKOLU.

Pokud jste v nějaké Eliminační dietě, na Autoimunitním protokolu, tak prosím zvažte, v případě, že již trpíte nějakou chorobou – onemocněním poradit se s odborníkem na výživu, případně lékařem, který se tímto tématem zabývá.

Hlavně nezačínejte jen tak sami od sebe a nedržte se striktně jen těch POVOLENÝCH a NEPOVOLENÝCH SUROVIN, pokud nerozumíte správné skladbě jídelníčku a nemáte to dostatečně dobře vysvětleno v rámci vaší nemoci.

Třeba u Autoimunitního onemocnění štítné žlázy, kterým trpím sama, nemůžete jíst všechny povolené suroviny na AIP protokolu a v Eliminační dietě.

 

„Dávejte svému tělu vždy jen to, co je pro něj přínosem a ono vám to vrátí v podobě pevného zdraví.“

Přidejte se do skupiny lidí na stejné vlně – uzavřená Facebook skupina zde: https://www.facebook.com/groups/zivotsautoimunitou

 

Držím vám všem pěsti.

Přeji jen a jen zdraví.
Vaše Sandra